Pravidla první pomoci
Pravidla PRVNÍ POMOCI !!!!
ŠOK :
Úvod: Šok obecně je závažný život ohrožující stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu. Je to obranná reakce organismu, která snižuje prokrvení v oblasti břicha a podkoží stažením cév, a srdce zvyšuje svoji činnost. Provází asi deset procent úrazů, u nichž bývá smrtelnou komplikací.
Při šoku není organizmus schopen zásobovat tkáně kyslíkem a odvádět z nich toxické látky. Trvá-li stav delší dobu, postižený umírá v důsledku selhání jednotlivých orgánů. Šok může být ještě zhoršen strachem či bolestí, proto kdykoli se vyskytne riziko, že u postiženého nastane šok, může pomoci jeho uklidnění a pohodlné uložení.
1. Dělení podle příčin:
a. Hypovolemický šok - krvácení (20-30% ztráta krve a krevních tekutin)- může být způsobeno i krvácením vnitřním, popáleniny, zvracení a těžké infekce.
b. Kardiogenní šok - infarkt myokardu, srdeční selhání a embolie.
c. Septický šok - těžké pooperační infekce, popáleniny; objevují se horečky a třesavka
d. Anafylaktický šok - alergická reakce na léky, cizorodé bílkoviny (jedy hmyzu a hadů); prudký nástup febrilie s třesavkou, nevolnost, zvracení, tachykardie, dušnost, křeče, bezvědomí a srdeční zástava.
e. Neurogenní šok - rozvoj šoku v důsledku oběhového selhání způsobeného abnormálním rozšířením cév, které má svou příčinu v poruše centrální nervové soustavy (např. úraz mozku, léková intoxikace).f. Dále může šok nastat i tehdy, když je objem krve sice dostatečný, ale srdce ji nedokáže čerpat. To může být způsobeno těžkou srdeční chorobou, srdeční mrtvicí či akutním selháním srdce.
2. Příznaky:
a. Zrychlující se tepová frekvence, špatně znatelný nitkovitý pulz
b. Bledá kůže se studeným lepkavým potem
c. Cyanóza rtů, později i končetin
d. Zrychlený a povrchní dech
e. Pocit žízně
f. Apatie - netečnost postiženého, pomalé reakce
3. První pomoc
a. Uložení do protišokové polohy (na zádech, dolní končetiny zvedlé cca. o 30cm, či naklonit celé tělo o 30° hlavou dolů, pokud je to možné)- ta napomáhá centralizaci krvi krve do životně důležitých orgánů. Případně se může použít autotransfúzní poloha (na zádech, dolní i horní končetiny jsou zvedlé kolmo vzhůru).
b. Pomůckou při ošetřování může být pravidlo 5T.
1. Teplo - snažíme se o udržení optimálního tepelného komfortu. Postiženého přikryjeme a obzvlášť důležité je dát něco i pod něj, protože u postiženého nefunguje správně termoregulace. Pacienta však aktivně nezahříváme.
2. Tekutiny - nikdy nepodáváme! Pouze tlumíme pocit žízně otíráním rtů a obličeje vlhkým kapesníkem.
3. Ticho - zabezpečení relativního klidu (odsun od místa nehody). Postiženého uklidňujeme a komunikujeme s ním.
4. Tišení bolesti - správné ošetření všech poranění postiženého. Nikdy nepodáváme analgetika.
5. Transport - vždy jsme povinni co nejdříve zavolat RZP se zdůrazněním, že se jedná o postiženého v rozvinutém šoku. Postiženého v šoku se snažíme netransportovat.
KRVÁCENÍ
Krvácení je bezesporu jedním z nejvážnějších a nejnebezpečnějších poraněních, a to hned z několika důvodů, které si přebereme na následujících řádcích.
Krvácení je děj, při kterém krev samovolně vytéká z narušených tkání a cév. Z toho plyne, že krvácení musíme dělit hned podle několika kritérií: typ poranění, místo poranění, a rozsah poranění. V tomto článku se zaměříme na jednotlivé typy krvácení. Rozlišujeme tři základní typy krvácení : vlásečnicové, žilní a tepenné.
Dělení krvácení, ošetření
1. Vlásečnicové krvácení není povětšinou spojeno s nějakým větším úrazem, jde převážně o známé krvácení z nosu (které se stává vděčným tématem díky mnoha pochybným radám typu: "Musíš zaklonit hlavu"). Vlásečnicové krvácení většinou po nějaké chvíli samo ustane.
2. Žilní krvácení. Zde už může jít o poranění všech možných typů. Důležité je však vědět, že krev vytékající z rány při tomto typu krvácení má tmavě červenou barvu a vytéká vcelku pomalu. Toto krvácení již vyžaduje ošetření (hlavně v závislosti na rozsahu). Pokud se jedná o končetinu, je dobré ji dostat do polohy nad srdce (viz obrázek) kvůli snížení tlaku v končetině a poté ji obvážeme příslušným obvazem (viz. Obvazová technika). Měli by jsme mít na paměti, že jakákoliv dezinfekce nepatří přímo do rány, ale pouze do jejího okolí, protože jinak se bude poranění těžce hojit.
3. Tepenné krvácení. Je nejzávažnějším typem krvácení, protože může velice rychle dojít k velkým ztrátám krve. Krev je světle červená (barva krve však není rozhodující, při dušení může mít krev barvu tmavě červenou) a vystřikuje z rány, což může mít za následek šok (viz. šokové stavy). U tepenného krvácení musíme postupovat velice rychle. Jako první stiskneme tlakový bod a pokud se jedná o končetinu snažíme se jí v rámci možností dostat nad srdce. Těmito úkony by se nám mělo podařit dostatečně zmírnit intenzitu krvácení. Dále začneme s přikládáním tlakového obvazu (viz obvazová technika). Při správné aplikaci obvazu by se nám mělo podařit krvácení zastavit.
RESUSCITACE:
